Iz 2,1-5
Zkují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože. Nezdvihne již meč národ proti národu, válce se již nebudou učit. Jakubův dome, vzhůru, choďme v Hospodinově světle!
Obsah vidění Izaiáše, syna Amosova, o Judovi a Jeruzalému. Stane se v posledních dnech: Pevně bude stát hora s Hospodinovým domem na vrcholu hor, vyvýšena nad pahorky. Budou k ní proudit všechny národy, budou k ní putovat četné kmeny a řeknou: „Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Jakubova Boha! Ať nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách!“ Ze Siónu vyjde nauka, z Jeruzaléma Hospodinovo slovo. Soudit bude národy, rozsuzovat četné kmeny, že zkují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože. Nezdvihne již meč národ proti národu, válce se již nebudou učit. Jakubův dome, vzhůru, choďme v Hospodinově světle!
(Žl 122,1-2.3-4a. (4b-5.6-7.) 8-9)
Do domu Hospodinova půjdeme s radostí.
Zaradoval jsem se, když mi řekli:
„Do domu Hospodinova půjdeme!“
Už stojí naše nohy
v tvých branách, Jeruzaléme!
Jeruzalém je vystavěn jako město
spojené v jeden celek.
Tam vystupují kmeny, kmeny Hospodinovy.
(Jak to zákon přikazuje Izraeli,
aby chválil Hospodinovo jméno.
Tam stojí soudní stolce,
stolce Davidova domu.
Vyprošujte Jeruzalému pokoj:
ať jsou v bezpečí, kdo tě milují,
ať vládne mír v tvých hradbách,
bezpečnost v tvých palácích!)
Kvůli svým bratřím a přátelům
budu říkat: Pokoj v tobě!
Kvůli domu Hospodina, našeho Boha,
budu ti přát štěstí.
(Mt 8,5-11)
Když přišel Ježíš do Kafarnaa, přistoupil k němu jeden setník s prosbou: „Pane, můj služebník leží doma ochrnulý a hrozně se trápí.“ Ježíš mu řekl: „Přijdu a uzdravím ho.“ Setník však odpověděl: „Pane, nezasloužím si, abys vešel do mého domu. Ale řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven. Vždyť i já jsem člověk podřízený, ale mám pod sebou vojáky; řeknu jednomu – jdi – a jde; a jinému – přijď – a přijde; a svému služebníkovi – udělej to – a udělá to.“ Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kdo ho doprovázeli: „Amen, pravím vám: Takovou víru jsem v izraelském národě nenašel u nikoho. Ale říkám vám: Mnoho jich přijde od východu i od západu a zaujmou místo u stolu s Abrahámem, Izákem a Jakubem v nebeském království.“
_______________________________________________________________________
Anděl smíření ti dává schopnost smířit se nejprve sám se sebou. Mnoho lidí je dnes nesmířených. Nemohou se například smířit s tím, že jejich život proběhl jinak, než si naplánovali. Hádají se se svým osudem, s různými zklamáními, která jim život uchystal. Jsou v ustavičném sporu sami se sebou. Rádi by se viděli v jiné pozici: že jsou inteligentnější, úspěšnější a pomilováníhodnější. Rádi by lépe vypadali. Smířit se se sebou znamená: uzavřít mír sám se sebou. Teprve smířím-li se trpělivě se sebou, mohu pomýšlet na smíření s lidmi ve svém okolí. Budeš-li ve své řeči smířlivý, bude z tebe vycházet pokoj.
(Anselm Grün – Poselství shůry – 50 andělských inspirací pro všední den, KNA 2002)
S čím se musím v sobě smířit? V čem se mám nově učit žít v Hospodinově světle?