(Jer 33,14-16)
Hle, blíží se dni – praví Hospodin – kdy splním sliby, které jsem dal o Izraelovu a o Judovu domu. V ty dny, za toho času vzbudím Davidovi zákonitý výhonek, který bude uskutečňovat právo a spravedlnost na zemi. Za těch dnů dojde Juda spásy a Jeruzalém bude bydlet v bezpečí. To je jméno, kterým ho budou nazývat: „Hospodin je naše spravedlnost.“
(Žl 25,4-5ab.8-9.10+14)
K tobě pozvedám svou duši, Hospodine. Ukaž mi své cesty, Hospodine, – a pouč mě o svých stezkách. – Veď mě ve své pravdě a uč mě, – neboť ty jsi Bůh, můj spasitel.
Hospodin je dobrý a dokonalý, – proto ukazuje hříšníkům cestu. – Pokorné vede k správnému jednání, – pokorné učí své cestě.
Hospodinovo jednání je jen láska a věrnost – pro ty, kdo plní jeho smlouvu a nařízení. – Důvěrně se stýká Hospodin s těmi, kdo se ho bojí, – dává jim poznat svou smlouvu.
1 Sol 3,12–4,2
Ať ve vás Pán rozhojňuje stále víc a více lásku jednoho k druhému i ke všem (lidem), jako ji i my (máme) k vám. Ať posilní vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými.
Ať ve vás Pán rozhojňuje stále víc a více lásku jednoho k druhému i ke všem (lidem), jako ji i my (máme) k vám. Ať posilní vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými. Nakonec pak vás, bratři, prosíme a napomínáme v Pánu Ježíši: jak jste se od nás naučili, že máte žít, abyste se líbili Bohu, a jak i žijete, tak ať v tom vynikáte ještě více. Víte přece, které příkazy jsme vám dali z moci Pána Ježíše.
(Lk 21,25-28.34-36)
Ježíš řekl svým učedníkům: „Budou znamení na slunci, na měsíci i na hvězdách, na zemi úzkost národů, bezradných nad hukotem a příbojem moře; lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na (celý) svět, neboť hvězdný svět se zachvěje. A tehdy (lidé) uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou. Až to začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení. Dejte si pozor, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a pozemskými starostmi, aby vás den (soudu) nezastihl znenadání; přijde totiž jako léčka na všechny, kdo přebývají na celé zemi. Proto bděte a modlete se v každé době, abyste mohli všemu tomu, co se má stát, uniknout a obstát před Synem člověka.“
_______________________________________________________________________
„…Pán volá – každého jeho vlastní cestou – k dokonalé svatosti, jako je dokonalý sám Otec.“ „Každého jeho vlastní cestou,“ říká koncil. Nemusíme tedy ztrácet odvahu, když hledíme na vzory svatosti, které se nám zdají nedosažitelné. Jejich svědectví jsou prospěšná k tomu, aby povzbuzovala a motivovala, ale nesmíme se snažit je kopírovat. To by nás mohlo dokonce vzdálit od té jedinečné a zvláštní cesty, kterou pro nás Pán připravil. Důležité je, aby každý věřící rozpoznal svou cestu a vydal ze sebe to nejlepší, to osobní, co do něj Bůh vložil (srov. 1 Kor 12,7), a neunavoval se úsilím napodobovat něco, co mu není určeno. Všichni jsme povoláni k tomu, abychom byli svědky, ale existuje „mnoho způsobů svědectví“. Když velký mystik svatý Jan od Kříže psal svou Duchovní píseň, raději se vyhýbal přesným obecně platným pravidlům a vysvětloval, že jeho verše jsou napsány k tomu, aby je každý použil „svým způsobem“. Neboť božský život se dává „jedněm tak a druhým onak“.
(papež František – Gaudete et exsultate 10–11, Paulínky 2018)
Potřebuješ pochopit celek svého života jako poslání. Pokoušej se o to nasloucháním Bohu v modlitbě a poznáváním znamení, která ti dává. Ptej se stále Ducha, co od tebe Ježíš očekává v každé chvíli tvého života a v každém rozhodnutí, které máš učinit, abys poznal, jaké místo má v tvém poslání. A dovol mu, aby v tobě utvářel to osobní tajemství, které může zrcadlit Ježíše Krista v dnešním světě.
(papež František – Gaudete et exsultate 23, Paulínky 2018)