Iz 11,1-10
Vyrazí ratolest z pahýlu Jesse, výhonek vypučí z jeho kořenů, spočine na něm duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumu, duch rady a síly, duch poznání a bázně před Hospodinem. Má zálibu v bázni před Hospodinem. Nebude soudit podle zdání očí, nebude rozhodovat podle doslechu, ale podle spravedlnosti bude soudit chudé a podle práva se bude rozhodovat pro pokorné v zemi. Bude bít zemi holí svých úst, usmrtí bezbožného dechem svých rtů. Spravedlnost bude provazem jeho beder a věrnost bude pásem jeho ledví. Vlk bude přebývat s beránkem, levhart si lehne vedle kozlátka, tele a lvíče budou žrát pospolu a malý chlapec je bude vodit. Pást se bude kráva s medvědicí, jejich mláďata ulehnou spolu, lev bude žrát jako býk plevy. Kojenec si bude hrát nad dírou zmije a nemluvně sáhne rukou do skrýše jedovatého hada. Nikdo nebude škodit ani zabíjet na celé mé svaté hoře, protože poznání Hospodina naplní zemi, tak jako vody pokrývají moře. Tehdy se objeví kořen Jesse jako znamení národům; pohané ho budou hledat a jeho sídlo bude slavné.
Žl 72,1-2.7-8.12-13.17
Bože, svěř králi svou pravomoc,
svou spravedlnost královskému synu.
Ať vládne tvému lidu spravedlivě,
nestranně tvým ubohým.
V jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje,
dokud nezanikne luna.
Bude vládnout od moře k moři,
od Řeky až do končin země.
On vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci,
ubožáka, jehož se nikdo neujímá.
Smiluje se nad nuzným a chudým,
zachrání ubožákům život.
Jeho jménu se bude žehnat navěky,
pokud bude slunce svítit, potrvá jeho jméno.
A v něm budou požehnána všechna plemena země,
blahoslavit ho budou všechny národy.
Řím 15,4-9
Bratři! Všechno, co kdysi bylo napsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z Písma čerpali vytrvalost a povzbuzení, a tak měli naději. Bůh, zdroj vytrvalosti a povzbuzení, kéž vám dá, abyste v souladu stejně smýšleli podle vůle Krista Ježíše. Tak budete moci svorně a jedněmi ústy oslavovat Boha, Otce našeho Pána Ježíše Krista. Přijímejte proto jeden druhého do svého společenství, jako i Kristus přijal vás – k oslavě Boží. Tím chci totiž říci: Kristus se stal služebníkem židů, aby se prokázalo, že Bůh je věrný, aby tím byla stvrzena zaslíbení daná praotcům; ale také proto, aby pohané oslavovali Boha, že jim prokázal milosrdenství, jak je psáno: „Proto tě budu velebit mezi pohany, tvému jménu budu zpívat chválu.
Mt 3,1-12
V té době vystoupil Jan Křtitel a kázal v judské poušti: „Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království.“ Jan byl totiž ten, o němž řekl prorok Izaiáš: „Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!“ Jan měl na sobě oděv z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás, živil se kobylkami a medem divokých včel. Tehdy vycházel k němu Jeruzalém, celé Judsko a celý kraj kolem Jordánu, dávali se od něho křtít v řece Jordánu a přitom vyznávali své hříchy. Když však viděl, že k jeho křtu přichází mnoho farizeů a saduceů, řekl jim: „Zmijí plemeno, kdo vám ukázal, jak uniknout trestu, který už hrozí? Přinášejte tedy ovoce hodné obrácení. Nemyslete si, že můžete říkat: Naším otcem je Abrahám!, neboť vám říkám: Bůh může oživit tyhle kameny a Abrahámovi z nich udělat děti. Sekera je už přiložena ke kořenu stromů; každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a hozen do ohně. Já vás sice křtím vodou, abyste se obrátili. Ale ten, který má přijít po mně, je mocnější než já; jemu nejsem hoden ani opánky přinést. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. V ruce má lopatu a pročistí (obilí) na svém mlatě. Pšenici uloží na sýpce, plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.“
_______________________________________________________________________
Přijď království tvé – modlím se často nevědomky, protože proč by ve mně jinak text tohoto evangelia vzbuzoval obavy?
Soud nebo laskavou péči – to čekáme od příchodu Božího království. Na jednu stranu máme strach z toho, že Bůh bude posuzovat všechny mé skutky a myšlenky (i ty skryté), na druhou stranu čekáme Boží zázračný zásah ve prospěch náš nebo našich bližních. Čekáme uzdravení, vyřešení neřešitelných situací, čekáme zázrak, čekáme, že nám budou setřeny slzy z očí… Dnešní evangelium nás vyzývá, abychom byli připraveni na obojí současně – abychom vítali s milosrdenstvím i soud. Bůh je Soudce i Spasitel současně.
Mám zkušenost, že nechat se Bohem prohlédnout skrz naskrz a usvědčit z hříchu, je velmi útěšné. Protože on jediný mě jednou rukou usvědčuje a obviňuje z hříchu, a toto vědomí mě tlačí k zemi, současně mě druhou rukou pozvedá a objímá, dává mi naději, sílu a hodnotu, kterou jsem před tím neměla. Takto může soudit jen Bůh. Satan svým obviněním zašlapává člověka do prachu a působí smrt, která sahá až na věčnost. Usvědčení, které působí Boží pohled, nám skrze kříž Ježíše Krista může přinést život.
Nechat se zkoumat a soudit průběžně – žít pod Božím pohledem, chtít, aby bylo vše posouzeno, přeměněno a shledáno vhodným pro nebe. Ano, Pane, přijď království tvé. Amen.
(Marcela, 51 let)