Námět živého betléma z Rajhradu
Několik dní před vánočními svátky se sejde pár nadšenců, kteří postaví scénu živého betléma na přírodním vyvýšeném místě na nádvoří benediktinského kláštera. Spolu s tím nachystají také ohradu pro zvířata, která se pak v den konání živého betléma stávají jeho součástí. Na Boží hod se pak dochystá scéna, osvětléní, nazvučení, sejdou se zpěváci a hlavně darovníčci v kostýmech. Ty si buď pořídili z vlastní iniciativy nebo zapůjčili v našem malém depozitáři, do kterého se nám podařilo nashromáždit již spoustu krásných kousků. Kostýmová koncepce vychází z malovaného vystřihovacího betlému malířky Marie Fischerové-Kvěchové, takže na scéně se postupně vystřídají ponocný, pastýři, děti, zástupci různých řemesel, selky, krojovaní. Svatou rodinu vždy tvoří manželský pár se svým dítětem a do chýše přinášejí darovníčci své dary za zpěvu koled, jejichž zpěv vede farní pěvecký sbor.
Mluvené slovo zastávají dva vypravěči, stěžejní text je druhá kapitola evangelia sv. Lukáše o narození Ježíše Krista. Výhodou ztvárnění rajhradského živého betléma je to, že se darovníčci nemusí učit zpaměti žádné texty ani zpěvy, pouze se se svým darem přijdou poklonit malému Jezulátku. V tomto pojetí nejde ani tak o divadelní představení, jako spíše o úctu k novému životu. Klanění darovníčků tak představuje, kromě zobrazení Narození Páně a adoraci jesliček, vzdání holdu konkrétním lidem a přání všeho dobrého jejich dítěti.
