O Vánocích 2023 slavíme 800 let od postavení prvního betléma. U zrodu stavění betlémů stál sv. František z Assisi, který toužil prožít vánoční noc prostě, jak ji podle jeho představ prožívali kdysi lidé v Betlémě. Proto dal před Vánocemi roku 1223 postavit v jeskyni nedaleko Assisi jesle vystlané senem, k nim přivedl oslíka a volka, a v tomto prostředí sloužil kněz slavnostní mši, při níž sv. František zpíval evangelium o narození Ježíše. Od té doby se šířila tradice stavění betlémů (jesliček) v celé Evropě a později i dál.
Ve středověku se stavěly v kostelích jesle spolu s postavami Marie a Josefa, vyřezanými ze dřeva, vytesanými z kamene či odlitými z vosku v životní velikosti. Ostatní postavy u jeslí byli živí lidé, kteří předváděli scény z příběhu narození Ježíše.
V polovině 16. století se objevily první skutečné betlémy, jak je známe dnes. Ke kostelním jeslím se přistavovaly figury v životní velikosti, odívané do oblečení z drahých látek. Postavy se různě přeskupovaly, jak to vyžadovalo znázornění scén Ježíšova narození.
Postupně se začaly betlémy přesouvat do zámeckých kaplí a šlechtických rodin. I lidé na venkově však toužili mít ve svých domácnostech betlém, a tak si začali stavět vlastní jesličky. Někteří se snažili napodobovat to, co viděli v kostelích, jiní vymysleli vlastní.
Betlémy se zhotovovaly z nejrůznějších materiálů. Kromě vyřezávaných ze dřeva jsou známé keramické, vázané z kukuřičného šustí, upečené z těsta, voskové, sádrové, ručně malované na deskách dřeva a na papíru. Od poloviny 19. století se začínají tisknout také papírové betlémy.
Již v prvních lidových jesličkách se kromě tradičních postav objevují i další postavy, které tvůrci jesliček znali ze svého okolí – venkované, vesničtí řemeslníci, pastýři, ponocný atd. Na pozadí betlémů se začaly objevovat siluety různých měst či vesnic, do betlémů přibyly další figurky nesoucí dary.