Ve městě Nazaretě žila před dvěma tisíci lety dívka jménem Maria. Byla zasnoubená s tesařem, který se jmenoval Josef. Jednoho dne se stalo Marii něco zvláštního – objevil se před ní anděl a oznámil jí, že právě ona se má stát maminkou dítěte, které všichni očekávají. Maria se polekala a zeptala se: „Jak se to může stát?“ – Anděl jí odpověděl: „U Boha je možné všechno. Dítě, které se ti narodí, bude Syn Boží. Dáš mu jméno Ježíš.“ Maria andělovi řekla: „Ať se stane to, co chce Bůh.“
Když se měl Ježíš narodit, vydal císař té země nařízení, aby se všichni lidé dali zapsat na zvláštní listinu – každý v tom městě, odkud pocházeli jeho předkové. Císař chtěl vědět, kolik žije v zemi lidí, a vyhlásil proto sčítání obyvatel. Pro Josefa a Marii tento příkaz znamenal vydat se na dlouhou cestu. Neměli však žádné auto, ani necestovali jiným dopravním prostředkem. Šli pěšky, pomáhal jim asi jen oslík, jak to tenkrát bylo obvyklé.
Když přišli do městečka Betléma, odkud pocházela jejich rodina, bylo všude plno lidí. Josef s Marií nenašli v domech a hostincích žádné místo k přenocování. Odešli proto za město, kde pastýři pásli stáda ovcí. Tam byla stáj (jeskyně) pro zvířata. V noci Maria porodila dítě-Ježíše, zavinula ho do plenek a položila do jeslí. To bylo místo, kam se domácím zvířatům dávalo krmení.
Když se Ježíš narodil, zažili zvláštní událost i pastýři. V té noci je probudilo velké světlo a slyšeli zpěv andělů: „Sláva na nebi Bohu a na zemi pokoj všem dobrým lidem!“ Andělé pastýřům oznámili: „Nebojte se! Máme pro vás radostnou zprávu: dnes se vám narodil Spasitel (Zachránce) – Ježíš Kristus. Naleznete děťátko zabalené v plenkách a položené v jeslích.“ Pastýři se hned vydali k jeskyni, aby se nově narozenému děťátku poklonili.
Pastýři však nebyli jedinými návštěvníky nově narozeného Ježíše. Později se mu přišli poklonit také mudrci – moudří muži z dalekých zemí na Východě. Zabývali se zkoumáním hvězd, a když objevili na obloze velikou neznámou hvězdu, vyčetli ve starých knihách, že tato hvězda je znamením pro narození židovského krále.
Mudrci se tedy vydali za hvězdou, která je vedla do Betléma, aby se Ježíši poklonili. Přinesli mu tři dary: zlato, kadidlo (vzácnou vonnou látku) a myrhu (vzácnou pryskyřici), ze které byly vyráběny masti. Tyto tři dary byly dary královské, proto těmto mudrcům říkáme často také „tři králové.“
Hvězda na obloze tedy přivedla mudrce k Ježíši a oni se velmi zaradovali, když jej v Betlémě našli. Nás hvězda přivedla na konec vánočního příběhu. Tento příběh je zapsán v knize, která se nazývá Bible.
Křesťané věří, že tento příběh všem lidem říká toto: „Bůh má lidi rád! Stal se člověkem, narodil se jako malé dítě – Ježíš – v Betlémě.“
O Vánocích si křesťané tyto události připomínají, radují se a oslavují je. Na památku vánočního příběhu, který se odehrál v Betlémě, si stavějí ve svých domovech a v kostelích betlémy.