Pastorační středisko

Průvodce Adventem – Pátek 24. prosince

(2 Sam 7,1-5.8b-12.14a.16)

Když se usadil král David ve svém paláci a Hospodin mu popřál pokoj od všech okolních nepřátel, pravil král proroku Nátanovi: „Podívej se, já bydlím v domě z cedrů, zatímco Boží archa přebývá uprostřed stanových pláten.“Nátan odpověděl králi: „Jdi a splň všechny záměry, které máš v srdci, vždyť Hospodin je s tebou!“ Ale v oné noci ozvalo se Hospodinovo slovo k Nátanovi: „Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Tak praví Hospodin: Ty mi chceš vystavět dům, kde bych bydlel? Já jsem tě vzal z pastviny od ovcí, abys byl vládcem nad mým izraelským lidem, a byl jsem s tebou ve všem, cos podnikal, vyhubil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Zjednám ti veliké jméno, jaké mají ti největší na zemi. Určím svému izraelskému lidu místo, zasadím ho tam a bude tam bydlet. Nebude se už děsit a lidé oddaní zločinu se neodváží ho sužovat jako dříve, v dobách, kdy jsem ustanovil nad svým izraelským lidem soudce. Popřeji mu pokoj ode všech jeho nepřátel. Hospodin ti oznamuje, že vystaví dům tobě. Až se naplní tvé dny a uložíš se ke svým otcům, vzbudím po tobě potomstvo, které vzejde z tvých útrob, a upevním jeho království. Já mu budu otcem a on mi bude synem. Tvůj dům a tvé království potrvá přede mnou navěky, tvůj trůn bude pevný navždy.

(Žl 89,2-3.4-5.27+29)

O tvém milosrdenství, Hospodine, navěky budu zpívat.
Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech,
po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost.
Řekl jsi totiž: „Navěky je založena milost.“
Na nebi jsi upevnil svou věrnost.

Smlouvu jsem sjednal se svým vyvoleným,
přísahal jsem Davidovi, svému služebníku:
Navěky zajistím tvůj rod
a tvůj trůn zbuduji na všechna pokolení.

On mě bude vzývat: Ty jsi můj otec,
můj Bůh a skála mé spásy.
Navěky mu zachovám svou milost,
má smlouva s ním platit nepřestane.

Lk 1,67-79

„Slitoval se nad našimi otci, rozpomenul se na svou svatou smlouvu, na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi: že nám dopřeje, abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života. A ty dítě budeš prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu, dát jeho lidu poznání spásy v odpuštění hříchů z milosrdné lásky našeho Boha, který vychází z výsosti, aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.“

Janův otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a pronesl tato prorocká slova: „Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, neboť navštívil a vykoupil svůj lid! Vzbudil nám mocného spasitele z rodu svého služebníka Davida, jak slíbil od pradávna ústy svých svatých proroků; zachránil nás od nepřátel, z rukou všech, kdo nás nenávidí. Slitoval se nad našimi otci, rozpomenul se na svou svatou smlouvu, na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi: že nám dopřeje, abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života. A ty dítě budeš prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu, dát jeho lidu poznání spásy v odpuštění hříchů z milosrdné lásky našeho Boha, který vychází z výsosti, aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.“

_______________________________________________________________________

Ano, potřebujeme vycházet sami ze sebe, protože se neobejdeme jeden bez druhého. Pandemie nás naučila, že nikdo se nezachrání sám (Fratelli tutti, 54). Přesto se stále vrací pokušení udržovat si od druhých odstup. Ovšem toto smýšlení „zachraň se, kdo můžeš“ rychle zdegeneruje do „všichni proti všem“, což bude horší než jakákoli pandemie (tamtéž, 36). Z bouře, kterou procházíme, nás nezachrání izolace, zesílené zbrojení či stavba zdí, které nás naopak ještě více rozdělí a rozeštvou. (…) Odkud začíná cesta míru? Od toho, že upustíme od nepřátelství. Člověk, který s odvahou hledí na hvězdy a věří v Boha, nemá žádné nepřátele. Jediným protivníkem je nepřátelství v srdci.

(papež František – setkání abrahámovských náboženství, Ur, 6. 3. 2021)

Kdo chodí po Božích stezkách, nemůže být proti někomu, nýbrž staví se za všechny. Nemůže ospravedlňovat žádnou formu diktátu, útlaku a násilí, nezaujímá agresivní postoje.

———————————————————————————————————————-

Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem!

(Titovi 2,11 – z půlnoční bohoslužby)

— — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — —

Najdete ho jako miminko

V těch dnech vyšla vyhláška ministerstva financí, aby v celé zemi proběhla registrace daňových poplatníků. (A protože úředníci nezvládli propojit rejstříky a matriky, každý se musel registrovat v místě svého narození, jinde to prostě nešlo.) Všichni se tedy šli dát zapsat, každý na svůj úřad.

Také Josef Tesař se tomu nařízení musel podrobit. Vedl skromnou živnost v Nošovicích ve Slezsku, ale pocházel z Berouna kousek od Prahy (jeho rod tam sídlil už od dob krále Václava). Musel se tedy vláčet přes celou republiku na finančák do rodného města. A navíc tam s ním ta lejstra musela jet odepsat i jeho nevěsta Marie – nikoho nezajímalo, že je těhotná!

Když se konečně dotrmáceli do Berouna, na Marii to přišlo. Porodila své první dítě (byl to kluk!), zavinula ho do šály a uložila na matraci pod mostem, protože nemocnice je prý jenom pro místní, ubytovna byla plná a domů si ty přivandrovalce taky nikdo vzít nechtěl, zvlášť na Vánoce.

Celé město spalo, jen popeláři se před ranní směnou scházeli u svých aut. Náhle se parkoviště zalilo oslnivým světlem. Než stačili spustit poplach, objevil se před nimi muž celý v bílém s tváří anděla. „Žádný strach!“ řekl jim. „Nesu vám skvělé zprávy pro všechny lidi. Dnes v noci se v Berouně začal hroutit starý režim! Narodil se vám nový prezident – žádný populista ani despota, ale Osvoboditel, na kterého všichni čekáte. A tohle bude jeho zvláštní znamení: najdete ho jako miminko zavinuté do šály, jak leží pod mostem na matraci.“

A v tom se za tím mužem v bílém ze tmy vynořil ohromný pěvecký sbor a z plných plic spustil starý spirituál: Haleluja Bohu na nebi a lidem na zemi Love and Peace!

Alexandr Flek – Parabible, Biblion 2018

— — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — —

Chtěl bych všechny vybídnout, aby „přidali do kroku“ vstříc opravdovým Vánocům, které jsou narozením Ježíše Krista. Letos nás čekají restrikce a nepříjemnosti, ale mysleme na Vánoce Panny Marie a svatého Josefa. Pro ně nebyly růžové! Kolik těžkostí, kolik starostí! A přece byli vedeni a podporováni vírou, nadějí a láskou. Ať je tomu tak i s námi! Ať nám také tato těžkost pomůže trochu očistit způsob prožívání Vánoc, slavit vyjitím z konzumismu: ať jsou zbožnější, autentičtější a opravdovější.. 

papež František – středeční katechceze, 16. 12. 2020

— — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — —

Modlitba ke sv. Josefovi

Buď zdráv, ochránce Vykupitele
a snoubenče Panny Marie!
Tobě Bůh svěřil svého Syna,
do tebe Maria vložila svou důvěru;
s tebou Kristus dorostl v muže.


Svatý Josefe, buď i naším otcem
a veď nás cestou života.
Vyprošuj nám milost, milosrdenství a odvahu,
a ochraňuj nás před každým zlem.

Amen.