Pastorační středisko

Průvodce Adventem – Úterý 21. prosince

Pís 2,8-14

Hlas mého miláčka! Právě přichází, běží po horách, skáče po pahorcích. Můj miláček se podobá gazele nebo kolouchu laně. Hle – už stojí za naší zdí, dívá se okny, nahlíží mřížovím.

Hlas mého miláčka! Právě přichází, běží po horách, skáče po pahorcích. Můj miláček se podobá gazele nebo kolouchu laně. Hle – už stojí za naší zdí, dívá se okny, nahlíží mřížovím. Můj miláček se ujímá slova a říká mi: „Vstaň, moje milá, moje krásko, a pojď! Hle už zima přešla, déšť přestal a pominul. Květy se objevily na zemi, přišel čas ke zpěvu, vrkání hrdličky je slyšet po kraji. Zrají plody fíkovníku, poupata révy voní. Vstaň a pojď, moje milá, moje krásko, pojď! Moje holubičko ve skalním úkrytu, v dutině srázu, ukaž mi svoji tvář, ať slyším tvůj hlas, vždyť tvůj hlas je líbezný a půvabná je tvoje tvář!

(Žl 33,2-3.11-12.20-21)

Radujte se, spravedliví, z Hospodina, zpívejte mu píseň novou.
Citerou oslavujte Hospodina,
hrejte mu na desetistrunné harfě.
Zpívejte mu píseň novou,
dovedně sáhněte do strun, slavnostně je rozezvučte!

Hospodinův úmysl trvá navěky,
myšlenky jeho srdce po všechna pokolení.
Blaze národu, jehož Bohem je Hospodin,
blaze lidu, který si vyvolil za svůj majetek.

Naše duše vyhlíží Hospodina,
on sám je naše pomoc a štít.
V něm se raduje naše srdce,
důvěřujeme v jeho svaté jméno.

Lk 1,39-45

Vždyť jakmile zazněl tvůj pozdrav v mých uších, dítě se živě a radostně pohnulo v mém lůně! Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!“

Maria se vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně. Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala mocným hlasem: „Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého! Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně? Vždyť jakmile zazněl tvůj pozdrav v mých uších, dítě se živě a radostně pohnulo v mém lůně! Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!“

_______________________________________________________________________

Podstatou fotbalu je radost ze hry. Proto chlapci celého světa fotbal hrají a milují ho. Někde i dívky. Podstatou křesťanství je rovněž radost ze hry, podstatou je vztah, víra, plamen, cosi, o čem můžeme mluvit jako o vztahu k osobnímu Bohu, kterému na mně nějak záleží, pokud se tyto věci dají opisovat slovy. Zkuste racionálnímu mimozemšťanovi vysvětlit ten pocit, když se díváte na Maradonovo sólo v zápase proti Anglii. Zkuste mimozemšťanovi vysvětlit ten pocit, když stojíte v horách a jste vděčni za to, že život není fakt, nýbrž dar. Můžete mít nastudovány všechny fyzikální zákony vesmíru, znát zpaměti všechny konstanty a umět vypočítat pohyby galaxií, ale přesto nevnímat oheň za rovnicemi, nemít vášeň pro život a nevidět jeho smysl. Znalost pravidel fotbalu nerovná se radosti z fotbalu. (…) Katolíci jsou ti, co jsou na hřišti a baví je fotbal a hrají rádi.

(Marek Orko Vácha – Wakan Tanka, Cesta 2021)

Kdo miluje, má radost. Kdo se dokáže radovat, nemotá se jen kolem sebe. Z radostných lidí vyzařuje něco uzdravujícího a osvobozujícího.