Pastorační středisko

Průvodce Adventem – Čtvrtek 24. prosince

(2 Sam 7,1-5.8b-12.14a.16)

Když se usadil král David ve svém paláci a Hospodin mu popřál pokoj od všech okolních nepřátel, pravil král proroku Nátanovi: „Podívej se, já bydlím v domě z cedrů, zatímco Boží archa přebývá uprostřed stanových pláten.“Nátan odpověděl králi: „Jdi a splň všechny záměry, které máš v srdci, vždyť Hospodin je s tebou!“ Ale v oné noci ozvalo se Hospodinovo slovo k Nátanovi: „Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Tak praví Hospodin: Ty mi chceš vystavět dům, kde bych bydlel? Já jsem tě vzal z pastviny od ovcí, abys byl vládcem nad mým izraelským lidem, a byl jsem s tebou ve všem, cos podnikal, vyhubil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Zjednám ti veliké jméno, jaké mají ti největší na zemi. Určím svému izraelskému lidu místo, zasadím ho tam a bude tam bydlet. Nebude se už děsit a lidé oddaní zločinu se neodváží ho sužovat jako dříve, v dobách, kdy jsem ustanovil nad svým izraelským lidem soudce. Popřeji mu pokoj ode všech jeho nepřátel. Hospodin ti oznamuje, že vystaví dům tobě. Až se naplní tvé dny a uložíš se ke svým otcům, vzbudím po tobě potomstvo, které vzejde z tvých útrob, a upevním jeho království. Já mu budu otcem a on mi bude synem. Tvůj dům a tvé království potrvá přede mnou navěky, tvůj trůn bude pevný navždy.

(Žl 89,2-3.4-5.27+29)

O tvém milosrdenství, Hospodine, navěky budu zpívat.
Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech,
po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost.
Řekl jsi totiž: „Navěky je založena milost.“
Na nebi jsi upevnil svou věrnost.

Smlouvu jsem sjednal se svým vyvoleným,
přísahal jsem Davidovi, svému služebníku:
Navěky zajistím tvůj rod
a tvůj trůn zbuduji na všechna pokolení.

On mě bude vzývat: Ty jsi můj otec,
můj Bůh a skála mé spásy.
Navěky mu zachovám svou milost,
má smlouva s ním platit nepřestane.

(Lk 1,67-79)

„A ty dítě budeš prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu, dát jeho lidu poznání spásy v odpuštění hříchů z milosrdné lásky našeho Boha, který vychází z výsosti, aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.“

Janův otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a pronesl tato prorocká slova: „Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, neboť navštívil a vykoupil svůj lid! Vzbudil nám mocného spasitele z rodu svého služebníka Davida, jak slíbil od pradávna ústy svých svatých proroků; zachránil nás od nepřátel, z rukou všech, kdo nás nenávidí. Slitoval se nad našimi otci, rozpomenul se na svou svatou smlouvu, na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi: že nám dopřeje, abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života. A ty dítě budeš prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu, dát jeho lidu poznání spásy v odpuštění hříchů z milosrdné lásky našeho Boha, který vychází z výsosti, aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.“

_______________________________________________________________________

Výzvou pro misijní poslání církve je pochopit, co nám v této době pandemie říká Bůh. Nemoc, utrpení, strach, izolace nás nenechávají v klidu. Doléhá na nás chudoba těch, kdo umírají v osamocení, kdo jsou ponecháni na pospas, kdo přicházejí o práci a výdělek, těch, kdo nemají domov a nemají co jíst. Povinnost dodržovat fyzické rozestupy a zůstávat doma je pro nás výzvou, abychom pochopili, že potřebujeme společenské vztahy a komunitární vztah s Bohem. Tato situace by v nás v žádném případě neměla stupňovat nedůvěru a lhostejnost, ale měla by vést k větší pozornosti v našem vztahu k druhým lidem. Skrze modlitbu, ve které se Bůh dotýká našeho srdce a přetváří ho, se otevřeme potřebám lásky, důstojnosti a svobody našich bratří, jako i péči o tvorstvo. Skutečnost, že se s celou církví nemůžeme scházet ke slavení eucharistie, nám umožnila sdílet situaci mnoha křesťanských komunit, které nemohou slavit mši svatou každou neděli. Otázkou „Koho pošlu?“, kterou nám Bůh v této situaci klade, se znovu obrací na nás a očekává od nás velkodušnou a přesvědčivou odpověď: „Zde jsem, mne pošli!“ (Iz 6,8) Bůh stále znovu hledá, koho poslat do světa a k národům, abychom vydávali svědectví o jeho lásce, o jeho záchraně od hříchu a smrti, o jeho vysvobození od zlého.

(Poselství papeže Františka k 94. světovému dni misií 18. října 2020)

Kam mě Pán posílá v těchto dnech? Kde mám připravovat cestu Pánu?

———————————————————————————————————————-

Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem!

(Titovi 2,11 – z půlnoční bohoslužby)

— — — — — — — — — — — — — — — — — — — —

Tajemství vtělení a tajemství zla

jsou těsně vedle sebe.

Do zla, které se někdy zdá být

jako nepropustná temnota,

vstupuje světlo

v podobě proroky přislíbeného dítěte.

 

To je pravý důvod vánoční radosti.

 

Toto dítě je nadějí i tvého vítězství,

aby ses také ty mohl stát nadějí

pro všechny kolem sebe.

 

Vojtěch Cikrle – Nám se narodil, Biskupství brněnské 2018

— — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — —

Modlitba za naši Zemi

Všemohoucí Bože, přítomný v celém vesmíru i v tom nejmenším ze svých tvorů,

ty zahrnuješ svojí něhou všechno, co existuje,

vlej nám sílu své lásky, abychom pečovali o život a krásu.

Zaplav nás pokojem, abychom žili jako bratři a sestry

a nikomu neškodili.

Bože chudých, pomáhej nám

vysvobozovat opuštěné a zapomenuté této země,

kteří mají v tvých očích tak velkou hodnotu.

Uzdrav náš život,

abychom chránili svět a nedrancovali ho,

abychom rozsévali krásu a ne znečištění a zkázu.

Dotkni se srdcí těch,

kdo hledají pouze výhody na úkor chudých země.

Nauč nás objevovat hodnotu každé věci,

s úžasem kontemplovat a uznávat,

že jsme na své cestě k tvému nekonečnému světlu

hluboce sjednoceni se všemi tvory.

Děkujeme ti, že jsi s námi po všechny dny.

Prosíme tě, posiluj nás v našem úsilí o spravedlnost, lásku a mír. 

papež František – encyklika Laudato si