Pastorační středisko

Průvodce Adventem – Úterý po 1. neděli adventní – 4. 12.

(Iz 11,1–10)

Vlk bude přebývat s beránkem, pardál si lehne vedle kozlátka, tele a lvíče budou žrát pospolu a malý chlapec je bude vodit. Pást se bude kráva s medvědicí, jejich mláďata ulehnou spolu, (…) Tehdy se objeví kořen Jesse jako znamení národům; pohané ho budou hledat a jeho sídlo bude slavné.

Vyrazí ratolest z pahýlu Jesse, výhonek vypučí z jeho kořenů, spočine na něm duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumu, duch rady a síly, duch poznání a bázně před Hospodinem. Má zálibu v bázni před Hospodinem. Nebude soudit podle zdání, nebude rozhodovat podle doslechu, ale podle spravedlnosti bude soudit chudé a podle práva se bude rozhodovat pro ubohé v zemi. Bude bít zemi holí svých úst, usmrtí bezbožného dechem svých rtů. Spravedlnost bude rouchem jeho beder a věrnost bude pásem jeho ledví.

Vlk bude přebývat s beránkem, pardál si lehne vedle kozlátka, tele a lvíče budou žrát pospolu a malý chlapec je bude vodit. Pást se bude kráva s medvědicí, jejich mláďata ulehnou spolu, lev bude žrát jako býk plevy. Kojenec si bude hrát nad dírou zmije a nemluvně sáhne rukou do skrýše jedovatého hada. Nikdo nebude škodit ani zabíjet na celé mé svaté hoře, protože poznání Hospodina naplní zemi, tak jako vody pokrývají moře. Tehdy se objeví kořen Jesse jako znamení národům; pohané ho budou hledat a jeho sídlo bude slavné.

Žl 72,1-2.7-8.12-13.17

V jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje navěky.
Bože, svěř králi svou pravomoc,
svou spravedlnost královskému synu.
Ať vládne tvému lidu spravedlivě,
nestranně tvým ubohým!

V jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje,
dokud nezanikne luna.
Bude vládnout od moře k moři,
od Řeky až do končin země.

On vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci,
ubožáka, jehož se nikdo neujímá.
Smiluje se nad nuzným a chudým,
zachrání ubožákům život.

Jeho jménu se bude žehnat navěky,
pokud bude slunce svítit, potrvá jeho jméno.
A v něm budou požehnána všechna plemena země,
blahoslavit ho budou všechny národy

Lk 10,21-24

Ježíš zajásal v Duchu svatém a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci ukryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo! Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo neví, kdo je Syn, jen Otec, ani kdo je Otec, jen Syn a ten, komu to chce Syn zjevit.“ Když byli sami, obrátil se k svým učedníkům těmito slovy: „Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte! Říkám vám: Mnoho proroků a králů toužilo vidět, co vidíte vy, ale neviděli a slyšet, co slyšíte vy, ale neslyšeli.“

_______________________________________________________________________

„Generace teď“ už nesní o vybudování ráje na zemi. Pracovní etika starého kapitalismu byla založena na oddáleném uspokojení. Cituji opět Baumana: „Odklad ve formě ‚oddáleného uspokojení‘ učinil orbu a setbu důležitější než úrodu a sklizeň, investice důležitější než zisk, spoření než utrácení, sebezapření než požitkářství, práci než spotřebu… Čím přísnější sebekázeň, tím větší mohla být nakonec příležitost k požitkářství. Spoř. Čím více uspoříš, tím víc budeš schopen utratit. Pracuj. Čím více pracuješ, tím více spotřebuješ.“

Ztráta důvěry v budoucnost však proměňuje naše chápání práce. Už to není příspěvek k pokroku lidstva, a tedy i mravní závazek. Stává se z ní prostě jen to, co umožňuje žít v nynějším okamžiku. A právě to je „generace teď“. Proč odkládat uspokojení? Jezme, pijme a radujme se, vždyť zítra třeba zemřeme, anebo přinejmenším přijdeme o práci. Práce vám už nemůže strukturovat život, dávat identitu a slibovat budoucnost. Teď je čas si hrát, dokud to jde. Kdo ví, co na tebe čeká za rohem? (…)

Není to třeba tak, že tato exploze zábavy v naší společnosti, v níž se z byznysu tak často stává showbyznys, představuje neurčitou nostalgii po křesťanském příslibu ráje, (…) Není pro generaci, která ztratila naději v nebe, Disney World poslední ozvěnou našich snů? Naději jsme nahradili fantazírováním; místo eschatologie máme virtuální realitu!

(Timothy Radcliffe – Proč být křesťan?, Krystal OP 2017)

Neztratil jsem důvěru v budoucnost lidstva, které Kristus proměnil a posvětil? Neutápím se raději ve fantastických světech virtuální reality?